Velikonoční ostrov zaměstnává odborníky i snílky už stovky let. Sochy moai objevil nizozemský mořeplavec Jacob Roggeveen na Velikonoční neděli roku 1722. Odtud také pochází název trojúhelníkového ostrova.

První obyvatelé připluli na 163 km² velký ostrov mezi lety 400 až 600 našeho letopočtu a říkali mu Rapa Nui, což znamená Velká země. Takzvaní rapanujci byli na vzestupu asi do roku 1680.

Mají moai klobouky nebo se jedná o účes rapanujců?

Mají moai klobouky nebo se jedná o účes rapanujců?

FOTO: fotobanka Profimedia

Sochy moai stavěli k poctě náčelníkům, ale daleko pravděpodobnější teorie podporovaná antropology zkoumajícími polynéské národy, je teorie o kultu předků. Moai byly zády otočené k moři, aby mohly pozorovat a chránit rapanujce. Sochy prý měly představovat zemřelé duše předků, které držely nad ostrovany stráž.

Ve 20. století byly moai znovu postaveny

Z 900 moai bylo vztyčeno asi jen 300. Zůstaly v lomu nebo na cestě ke kamenné plošině ahu, z nichž měly shlížet do vnitrozemí ostrova. Dnes stojící moai byly znovu vztyčeny během 20. století. Většina jich je asi 3,5 m vysoká, najdou se však i takové, co měří až 12 m a váží až 90 t.

Moai mají nejpropracovanější hlavu oproti jednoduchému tělu, kde jsou ruce a nohy jen naznačeny. Některé sochy mají navíc klobouk pukao z červené horniny. Podle jedné teorie se jedná o styl účesu, který rapanujci nosili v období, kdy vznikaly poslední sochy.

Většina moai je roztroušena v okolí lomu. Některé jsou částečně stále v zemi.

Většina moai je roztroušena v okolí lomu. Některé jsou částečně stále v zemi.

FOTO: fotobanka Profimedia

Kvůli růstu populace ale brzy začaly docházet rapanujcům zdroje obživy: když ostrované pokáceli veškeré stromy, vypukly mezi jednotlivými kmeny boje, začal se šířit kanibalismus a zkáza postihla i sochy.

Ostrov je v současnosti chilským územím, i když je od pevniny vzdálen celých 3580 kilometrů na východ. Žijí na něm pouhé čtyři tisíce obyvatel. Teprve v roce 1967 začalo Chile ostrov využívat pro mezipřistání letadel mířících dál na Tahiti.

Turisté sem ale začali hromadně jezdit až o 20 let později, kdy tu Američané postavili novou tříkilometrovou ranvej, která slouží i jako alternativní místo pro přistání